7. skautský oddíl Havrani - Kolín


 


 
 
 


Článek




Keltská obětiště - XI. ročník - listopad 2012

Již po jedenácté jsem se vydali odhalit tajemství Keltských obětišť v Českém Ráji. Po dvou letech i s nováčky, kteří k nám přehnízdili z Havráňat.


11.11.2012 (16:53)

Tento den se konala naše oddílová a tradiční výprava do Českého ráje. V oddílu nejsem tak dlouho, abych věděl, kam jedeme a proč, ale byl jsem nadšený, protože to bylo vážně zajímavé. Takže to vezmeme od začátku.

Autor článku - JendaAutor článku - Jenda


V sobotu jsme kolem 8. hodiny nastoupili na vlak, ve kterém jsme s jedním přestupem jeli cca. 1,5 hodiny. Určitě jsme se nenudili, protože si pořád bylo o čem povídat. Když jsme vystoupili, tak jsme se ocitli na nádraží v Turnově. Město se mi celkem líbilo, hlavně proto, že hned jak jsme ho opustili, tak se před námi objevila krásná příroda. Na podzim už je sice všude hromada bláta a strašné mokro, ale i to má své kouzlo, protože na druhou stranu jsou všude stromy zbarvené od zelené přes hnědou a červenou ke žluté. Ale zpět k výpravě.

Po kliknutí se obrázek načte v plné velikosti do nového okna (JPG, 100 kB)Podzimní zastávka...


Šli jsme asi hodinu do kopce, z kopce a zase do kopce dokud jsme nebyli uprostřed krásných a opravdu rozlehlých skal. Některé byly malé, některé obrovské, ale každá měla své kouzlo. Dnes jsme si to kráčeli jinou cestou, než obvykle Havrani chodí, proto když jsme byli už už u cíle, tak jsme se ztratili, ale ne na dobro, protože jsme se asi 2x vrátili a když jsme pozvedli obličeje, tak jsme se koukali na to největší skalstvo, které tam bylo a uprostřed cestička spolu s dřevěnými schody v podobě kůlů jako máme na táboře.

Z cesty...Z cesty...


Nahoře jsme si u jeskyně, kam se zatím vydal Důlek s Mirkem, dali svačinu a z batohů jsme si vyndali obětinu. Poté jsme jeden po druhém lezli do jeskyně, kde byla absolutní tma. Myslím si, že kdybych snědl ke svačině i můj poslední rohlík, tak se tam neprotlačím. Když jsme vevnitř byli všichni až na Krtka, který hlídal zavazadla, a Tryskáče, kterému nebylo v jeskyni dobře, tak jsme se sesedli do kroužku, kde uvnitř byl kruh, okolo něj svíčky a uprostřed místo na obětiny. Mirek nám s Důlkem něco o místě vyprávěli a poté jsme jeden po druhém vložil svoji obětinu do kruhu a zasypaly jsme je. Potom jsme zhasnuli svíčky a baterky a vyzkoušeli si, co je to absolutní tma, ale trošku světla vycházelo zvenčí, opravdu jen trošičku, takže i tak to byl zážitek na celý život. Když jsme vylezli, tak se šel dovnitř podívat Krtek a my jsme se pomalu koukali na ostatní jeskyně a do jedné jsme si vlezli. Bylo tam dost vápence a rzi od vody, která tam před dlouhým časem byla.

Speleologické dobrodružství - nic pro slabé povahySpeleologické dobrodružství - nic pro slabé povahy


Nováčkovský úžas...Nováčkovský úžas...


Tím ještě ale vůbec neskončila naše výprava. Na cestě zpátky jsem si totiž plnil hromadu bodů ze stezky, až se pak Důlkovi chtělo ve vlaku spát. Ale, co před tím následovalo? Když jsme došli na nádraží, tak jsme viděli koncovou část vlaku, takže jsme tam čekali a jeli osobním, pomalejším.

Plníme stezkuPlníme stezku


A tím skončila naše výprava.

Tak zase za rok...Tak zase za rok...






Legenda: První výprava do Keltských obětišť se odehrála v roce 2001 a účastnil se jí tehdejší vůdce oddílu Radek, dnes už bývalý vůdce oddílu Pérák se svým bratrem Malopérákem, Vokin a Lukáš Kašpar.

Související články